Machu Picchu...

Po delsi odmlce se zase hlasime z Cuzca...
posledne jsme odsud vyrazili colectivem do mestecka Urubamba a odsud dalsim colectivem do vesnicky Ollantaytambo - vstupni brany posvatneho udoli zakonceneho ruinou Machu Pichcu. Jasne, ze jsme nechteli vysolit 70 dolaru za 30km jizdy do Aqua Calientes /dnes jiz Machu Picchu pueblo/ a zpet. Capli jsme tedy dalsi colectivo, ktere nas popovezlo az na konec silnice a dal se vydali pesky. Hned na zacatku na nas zacali deti porvavat ze tam nesmime, pak i neco hodily.

Po tomhle nastupu se vse otocilo a tapali jsme paradni pesinkou mezi policky, domky a semtam i po kolejich. V nedeli jsme tedy dosli az k pevnosti Toroy, kterou jsme meli vyhlidnutou jako nocleziste.

Uz z dalky na nas zarily kopule stanu, ale prvni sok opadnul, kdyz jsme zjistili ze se jedna o archeologicky vyzkum a docela fajn lidi.

Nasledujiciho dne jsme se vydali urazit tech zbyvajicich 20km. Tohle uz byla tvrdka jen a jen po kolejich v zarezu nad Urubambou. Sem tam prosvistel vlak a ucaprcani jsme dosli az do Aqua Calientes.
Mestecko se celkem huste promenilo z pracky na turisty na pracku i se zdimackou na dolary a turisty. Vyrostlo zde druhe vlakove nadrazi s nekolika branami - mistni, turiste, bohatsi turiste, luxusni turiste. Vse dokonale oddeleno zabranami, cedulemi, dokonale anglicky hovoricim personalem atd... Byli jsme docela radi, ze jsme sli pesky, ale uz v tento moment jsme vedeli, ze nas cesta vlakem zpet nemine...
Rano jsme tedy vyrazili na Machu Picchu. Hned za tmy nas sokoval pikolik s ceduli u cesty, na ktere bylo napsano, ze vstupne lze zakoupit vyhradne ve vsi k tomu ucelu vybudovane kancelari. Jeste ze ne v Cuscu. Cekali jsme cenu kolem 70-80/sol., pani nas zmrazila castkou 122 SOL /1 SOL = cca 6-7,- Kc/. Takze se nam protahli ksichty, sahli jsme do rezervy a vyrazili vzhuru. Ceny se zvedly, sluzby take :-) Mapicky zadne, informace take ne. Jedine informace, ktere jsme obdrzeli byly typu: je zakazano si brat svou vodu, jidlo, batuzky... celkem slusny vycet, na kterem snad jen omylem chybel zakaz fotografovani /jako napr. na Tiwanacu/.

Machu bylo skvele, pocasi jak ze zurnalu. Po dlouhe dobe co se pry udelalo krasne. Alespon nam to povidal pan reziser z televize Paralax, se kterym jsme se dali na chvili do reci. Nataci tam jakysi dokument pro National Geografic - takovy ty dokumenty s tim sedivym dedulou co je uvadi. Uz chapu proc je sedivy :-), nez tam vytvori jeden zaber, asi by zesediveli i mistni indiani :-))








Vecer jsme tedy zacvakli - jak jinak nez v dolarech - vlacek a vydali se udolim zpet. To co jsme sli den a pul mel vlak za necele dve hodky sfoukly.

Ted jsme tedy v Cuzcu a zhruba za hodinku frcime do Nazcy zkontrolovat mumie. Mezitim co to tu tukame, tak se venku zatahlo a hrozi to bourkou. Je cas jit...
-------------
Do Bolivie se uz nechystame, diky za info. Tentokrat si ten festik nechame ujit...
Jendo, tyjo v La Paz sice maj chlast v kanystrech, ale tady to dotahli do 500 litrovych sudu, ve kterych jsou napichly kohoutky..., chtel jsem fotit, ale moc se jim to nelibilo...