V noci jsme se presunuli k pobrezi do mesta Nazca. Cesta to byla silena a za ujistovani prodavace jizdenek, ze autobus je klimatizovany a vytapeny bychom jej dneska asi uskrtili. Kroutili jsme to do rana po serpetinach, v buse zima jako blazen, takze jsme poskocili radosti, kdyz nas o seste vysypali v Nazce.
Jak se vlastne pise tohle mesto majici 20-30tis obyvatel ? To nevi ani mistni, alespon podle ceduli jednou se S a podruhe zase se Z...
Rozhodli jsme se vynechat prelety nad svetoznamymi obrazci a liniemi - pac bychom asi nic lepsiho nespatrili. Ukecali jsme radeji mistniho taxikare Edwarda aby nas zavezl na nedaleke pohrebiste pochazejici z kultury Nazca.
Zachovalost mumii nam vyrazila dech. Pohrebiste je pomerne rozsahle a naleza se uprostred nehostinne pouste. Prichazime k nemu po chodnicku, vitr prohani jemny pisek pod rozpalenym slunkem a sem tam se ukaze pohozena lidska kosticka...
Na koncich techto chodnicku jsou odkryta davna pohrebiste vcetne zachovanych mumii, jejihz stari mistni tre fujui na 1500 az 2500 let.
Poust Nazca je nejen proslavena svymi liniemi ale take bohatosti na jednotlive mineraly, zlata nevyjimaje. Navstivili jsme tedy keramickou dilnu spolu se dvorkem jedne zlatnicke rodiny a ukazkou ziskavani zlata ve zdejsich podminkach. Moc ekologicky to zrovna neni a ohybat hrbet, kdy z jednoho metraku sutru vymacknu 1gram zlata by se nam /stejne jako mnoha mistnim/ zrovna dvakrat nechtelo...
Žádné komentáře:
Okomentovat