Souteska Cajap

Pratele, kamaradi !
Omyl.
Sotva jsme se vrhli do obzerstvi, touha po malebnych udolich a ledovcich nas opet vyhnala do prirody. Dopili jsme lahev vynikajiciho rumu, pockali na pocasi a v pondeli rano vyrazili ven.
Colectivem jsme se vyhrabali kousek za Huaraz a netrvalo ani pul hodiny a uz jsme sesli z pochybne vyslapane cesty. Pokracovali jsme malym ale hezkym udolickem proti proudu neznameho potucku az jsme se vyloupli v podhuri cordillier. Potucek zmizel, cesta taky a k usti soutesky Cojup nas delilo sotva par kilometru. Sice jich bylo par, ale zato docela zaludnymi bazinkami. Pote co jsme se probrodili az k usti soutesky /mimojine zde koncila celkem slusna cesta pro auto/, prosli brankou, kterou hlidali dva dedove /sotva tusili, ze meli chtit permit... :-) -beztak by jej nedostali/, pokracovali jsme podel ricky Cojup k 34km vzdalenym lagunam.
Zapichli jsme to v pozdnim odpoledni, docela utapani. Scenerie famozni. Par metru od nas se pasli divoci kone, obcas prisly na navstevu kravy, nad nami se tycili stity ledovce Ishinca /5.530/ a udoli uzaviraly mocne hradby Pucaranra /6.156/ a Palcaraju /6.274/. Prave pod poslednimi dvema kopci byl cil nasi cesty - jezero Palcacocha /4.686/.
Ranni namrzly stan nam prisel uz uplne samozrejmy a po rozehrati jsme se vydali dal. Pod morenu jezer jsme dosli kolem druhe a tak nam nic nebranilo vyrazit uz bez stanu a nalehko. Jezero bylo super. Primo do jeho hladiny ustily skoro kolme, temer 2km vysoke ledove steny. Nekolikametrovych previsu bylo nepocitane. byl Mozna i proto byla hraz jezera umele navysena o dobrych 15m - laviny tady musi byt denne.
A byly :-), klid noci prerusil nekolik desitek sekund trvajici rachot nejblize prirovnatelny k souvislemu hromu. Ale i to se da zaspat, takze tenhle zazitek si odvazi jenom Johanka.
Mozna proto jsme si dalsi den rano udelali rivieru a leharo v prijemnych ctyrech a pul tisicich a v jednu vyrazili zpet. Johanku zacal prohanet prujem a tak jsme si dali zaverecny test fyzicke pripravenosti. Nasledujicich par hodin jsme mastili zpet s vidinou jeste tentyz den dorazit do Huarazu. Povedlo se. Usli jsme dobrych 35km a pak zastavili auto ktere nas dovezlo zbyvajicich 20. Se zapadem slunce jsme byli zpet u Emilia. Dost unaveni na to, abychom zhltli polivku a uvarili testoviny a v osm vecer se zritili do posteli.
Dnes tedy zacina, Jendo, dalsi faze obzerstvi. Spizy, menucka, ovoce, salaty...Zitra v noci razime do Limy a v sobotu odpoledne na letiste. Snad na kamarady nezapomene :-)
K tem fotkam - nastesti jsme pred Santa Cruzem stihli vypalit co jsme nafotili, tak chybi "jen" Sipan, Santa Cruz /mozna, cast je na filmu a cast nam snad posle jedna Francouzka/ a Cojup. Docela skoda, zabery to byly fantasticke, ale par obrazku snad zbylo...
Tak zatim a verime, ze se brzy potkame po prijezdu.