Pratele, kamaradi !
Je to tady. Sahli jsme si na srdce, utrhli menu od ust a rozhodli se posledni penize investovat prave do nekoho z vas! Ano, je to skutecne tak. Poridili jsme pro jednoho z vas hodnotne DVD o ktere prave vyhlasujeme soutez.
A nyni k tomu nejpodstatnejsimu - k pravidlum.
Budeme - budete - hodnotit nejlepsi vas komentar, kterym tohle vsechno zhodnotite.
Vime, ze jsou mezi vami taci, jez zde jiz byli, ale pro ostatni budiz napovedou nekolikero nasich predchozich prispevku...
Vase komentare piste prave za tento prispevek.
Vyhlaseni viteze spolu s promitnutim obrazku a popovidanim o tomto vyletu probehne ve vybrane restauraci a v terminu, na kterem se spolecne domluvime.
Kamaradi, nevahejte a piste. Srdce nam krvaci po te, co jsme v obchode shledli cast ceny, ale jiz jsme se tak rozhodli a soutez zacina.
PS: nebude-li vitez skrt, jiste se pri predani s nami vsemi o kulturni zazitek podeli a promitneme si jej spolecne...
Hasta luego amigos!
sobota 7. června 2008
čtvrtek 5. června 2008
Souteska Cajap
Pratele, kamaradi !
Omyl.
Sotva jsme se vrhli do obzerstvi, touha po malebnych udolich a ledovcich nas opet vyhnala do prirody. Dopili jsme lahev vynikajiciho rumu, pockali na pocasi a v pondeli rano vyrazili ven.
Colectivem jsme se vyhrabali kousek za Huaraz a netrvalo ani pul hodiny a uz jsme sesli z pochybne vyslapane cesty. Pokracovali jsme malym ale hezkym udolickem proti proudu neznameho potucku az jsme se vyloupli v podhuri cordillier. Potucek zmizel, cesta taky a k usti soutesky Cojup nas delilo sotva par kilometru. Sice jich bylo par, ale zato docela zaludnymi bazinkami. Pote co jsme se probrodili az k usti soutesky /mimojine zde koncila celkem slusna cesta pro auto/, prosli brankou, kterou hlidali dva dedove /sotva tusili, ze meli chtit permit... :-) -beztak by jej nedostali/, pokracovali jsme podel ricky Cojup k 34km vzdalenym lagunam.
Zapichli jsme to v pozdnim odpoledni, docela utapani. Scenerie famozni. Par metru od nas se pasli divoci kone, obcas prisly na navstevu kravy, nad nami se tycili stity ledovce Ishinca /5.530/ a udoli uzaviraly mocne hradby Pucaranra /6.156/ a Palcaraju /6.274/. Prave pod poslednimi dvema kopci byl cil nasi cesty - jezero Palcacocha /4.686/.
Ranni namrzly stan nam prisel uz uplne samozrejmy a po rozehrati jsme se vydali dal. Pod morenu jezer jsme dosli kolem druhe a tak nam nic nebranilo vyrazit uz bez stanu a nalehko. Jezero bylo super. Primo do jeho hladiny ustily skoro kolme, temer 2km vysoke ledove steny. Nekolikametrovych previsu bylo nepocitane. byl Mozna i proto byla hraz jezera umele navysena o dobrych 15m - laviny tady musi byt denne.
A byly :-), klid noci prerusil nekolik desitek sekund trvajici rachot nejblize prirovnatelny k souvislemu hromu. Ale i to se da zaspat, takze tenhle zazitek si odvazi jenom Johanka.
Mozna proto jsme si dalsi den rano udelali rivieru a leharo v prijemnych ctyrech a pul tisicich a v jednu vyrazili zpet. Johanku zacal prohanet prujem a tak jsme si dali zaverecny test fyzicke pripravenosti. Nasledujicich par hodin jsme mastili zpet s vidinou jeste tentyz den dorazit do Huarazu. Povedlo se. Usli jsme dobrych 35km a pak zastavili auto ktere nas dovezlo zbyvajicich 20. Se zapadem slunce jsme byli zpet u Emilia. Dost unaveni na to, abychom zhltli polivku a uvarili testoviny a v osm vecer se zritili do posteli.
Dnes tedy zacina, Jendo, dalsi faze obzerstvi. Spizy, menucka, ovoce, salaty...Zitra v noci razime do Limy a v sobotu odpoledne na letiste. Snad na kamarady nezapomene :-)
K tem fotkam - nastesti jsme pred Santa Cruzem stihli vypalit co jsme nafotili, tak chybi "jen" Sipan, Santa Cruz /mozna, cast je na filmu a cast nam snad posle jedna Francouzka/ a Cojup. Docela skoda, zabery to byly fantasticke, ale par obrazku snad zbylo...
Tak zatim a verime, ze se brzy potkame po prijezdu.
Omyl.
Sotva jsme se vrhli do obzerstvi, touha po malebnych udolich a ledovcich nas opet vyhnala do prirody. Dopili jsme lahev vynikajiciho rumu, pockali na pocasi a v pondeli rano vyrazili ven.
Colectivem jsme se vyhrabali kousek za Huaraz a netrvalo ani pul hodiny a uz jsme sesli z pochybne vyslapane cesty. Pokracovali jsme malym ale hezkym udolickem proti proudu neznameho potucku az jsme se vyloupli v podhuri cordillier. Potucek zmizel, cesta taky a k usti soutesky Cojup nas delilo sotva par kilometru. Sice jich bylo par, ale zato docela zaludnymi bazinkami. Pote co jsme se probrodili az k usti soutesky /mimojine zde koncila celkem slusna cesta pro auto/, prosli brankou, kterou hlidali dva dedove /sotva tusili, ze meli chtit permit... :-) -beztak by jej nedostali/, pokracovali jsme podel ricky Cojup k 34km vzdalenym lagunam.
Zapichli jsme to v pozdnim odpoledni, docela utapani. Scenerie famozni. Par metru od nas se pasli divoci kone, obcas prisly na navstevu kravy, nad nami se tycili stity ledovce Ishinca /5.530/ a udoli uzaviraly mocne hradby Pucaranra /6.156/ a Palcaraju /6.274/. Prave pod poslednimi dvema kopci byl cil nasi cesty - jezero Palcacocha /4.686/.
Ranni namrzly stan nam prisel uz uplne samozrejmy a po rozehrati jsme se vydali dal. Pod morenu jezer jsme dosli kolem druhe a tak nam nic nebranilo vyrazit uz bez stanu a nalehko. Jezero bylo super. Primo do jeho hladiny ustily skoro kolme, temer 2km vysoke ledove steny. Nekolikametrovych previsu bylo nepocitane. byl Mozna i proto byla hraz jezera umele navysena o dobrych 15m - laviny tady musi byt denne.
A byly :-), klid noci prerusil nekolik desitek sekund trvajici rachot nejblize prirovnatelny k souvislemu hromu. Ale i to se da zaspat, takze tenhle zazitek si odvazi jenom Johanka.
Mozna proto jsme si dalsi den rano udelali rivieru a leharo v prijemnych ctyrech a pul tisicich a v jednu vyrazili zpet. Johanku zacal prohanet prujem a tak jsme si dali zaverecny test fyzicke pripravenosti. Nasledujicich par hodin jsme mastili zpet s vidinou jeste tentyz den dorazit do Huarazu. Povedlo se. Usli jsme dobrych 35km a pak zastavili auto ktere nas dovezlo zbyvajicich 20. Se zapadem slunce jsme byli zpet u Emilia. Dost unaveni na to, abychom zhltli polivku a uvarili testoviny a v osm vecer se zritili do posteli.
Dnes tedy zacina, Jendo, dalsi faze obzerstvi. Spizy, menucka, ovoce, salaty...Zitra v noci razime do Limy a v sobotu odpoledne na letiste. Snad na kamarady nezapomene :-)
K tem fotkam - nastesti jsme pred Santa Cruzem stihli vypalit co jsme nafotili, tak chybi "jen" Sipan, Santa Cruz /mozna, cast je na filmu a cast nam snad posle jedna Francouzka/ a Cojup. Docela skoda, zabery to byly fantasticke, ale par obrazku snad zbylo...
Tak zatim a verime, ze se brzy potkame po prijezdu.
neděle 1. června 2008
Smutne vyroci
Je to presne 38 let co lavina ledu a kameni pohrbila ceskoslovenskou expedici na upati Huascaranu.
Dnesni den jsme venovali vyletu z Portachuelo Llanganuco dolu k jezerum a pamatniku.
Timto vzpominame.
Dnesni den jsme venovali vyletu z Portachuelo Llanganuco dolu k jezerum a pamatniku.
Timto vzpominame.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)